Jednou nohou v řiti
Říkají mi Michaela a často, když se ze všech sil snažím milovat život, tak to prostě nejde… Pak ale vždycky přijde chvíle, která mi ukáže, že život miluje mě.
Anotace: Jednou nohou v řiti, Michaela Boho
Říkají mi Michaela a často, když se ze všech sil snažím milovat život, tak to prostě nejde… Pak ale vždycky přijde chvíle, která mi ukáže, že život miluje mě. Můj manžel mi splnil dívčí sen a stal se vším, co jsem kdy od života chtěla. Byť jen na krátkou dobu… V ruce nedržíte žádnou pohádku, ale příběh, který se skutečně stal. Plný sprostých slov, závislostí a lidské hlouposti, protože i takové jsou aspekty života. Úryvek životní cesty holky, která si jenom přála „normálně“ žít jako všichni ostatní. Krátký, ale intenzivní románek pro ženy a celkově pro všechny, kteří holdují ironii a rádi se zasmějí cizímu neštěstí. Kniha o vdavkách na Ukrajině, válce, bolesti, drogách a lásce...
ISBN 978-80-88672-37-1 Jednou nohou v řiti tisk
počet stran: 176
pevná vazba, 130 x 200 mm, obálka matné lamino
Ukázky z knihy: Jednou nohou v řiti, autorka Michaela Boho
Ukázka 1:
Věnováno všem těm, kteří mají zlomené srdce.
Čas ho, bohužel, nezahojí… alespoň z mé zkušenosti.
Zahojí ho láska.
Zároveň je to ta nejodvážnější věc – znovu se zamilovat.
Nebojte se.
Udělejte to!
Prolog
Nebyl to žádnej princ na bílým koni, kterýho jsem si do perfekcionistických detailů vybájila i s tím, jak mě jednoho dne přijede zachránit z tohohle hnusnýho světa plnýho závisti a zloby…
Tak za prvé, dávno už nebyl mladej a za druhé, žádnýho koně neměl. Neměl totiž ani auto a co hůř, neměl na auto ani papíry! Přikodrcal se autobusem ze Lvova v době koronaviru a totálního lockdownu přes půlku uzavřené Evropy za devětačtyřicet neskutečně se vlekoucích hodin jenom proto, aby se u mě zastavil na kafe.
A takhle se pozná bezpodmínečná láska. Přestože víte, že je pro vás ten člověk absolutně nevhodnej, a že vás s ním nic růžovýho nečeká, nemůžete si pomoct.
Milujete ho i s jeho tisíci chybama, východní arogancí v hlase, se všema jeho neřestma i ukrajinským modrým pasem, který vás pořád tak trochu děsí.
Milujete ho celého a navždy budete. Nedoufáte, že bude vaši lásku opětovat, protože jedině to by vás ještě mohlo zachránit od průseru. Ale on vám řekne: „To se nějak zvládne, kotě.“
A je vymalováno!
Váš život se změní od základů…
Ukázka 2:
Chtěla bych být jako ten rododendron.
Vědět ve svý síle a kráse svoje. Po všech těch sračkách, co na vás v životě lidi nablejou, po všech těch hádkách a nevěrách, divokých mejdanech, obvykle zakončených bolavou hlavou, jako kdyby vám do ní celou noc narážely meteority…
Stát ve svý síle a kráse jako ten rododendron a vědět svoje.
Že slunce každý ráno vyjde znovu. A večer zase zapadne.
A že to vlastně stačí.
Ukázka 3:
Říkají mi Michaela, jsem momentálně dost slabá a taky poničená, ale i přes to přese všecko mi už nikdy nikdo nevymluví, že zachránit nás skutečně může jedině láska…
Ukázka 4:
„Co je to tentokrát?“
„Návrh máš, ne?“
„O návrhu nemluvím… ptám se, co se stalo?“
„Rozešli jsme se.“
„To je mi moc líto. Jak ti je?“
„Líp mi ještě nebylo… vem už ten debilní strojek a tetuj!“ procedila jsem skrz zuby ironicky.
„Snad sis nemyslela, že to bude napořád?“
„Ne… to jsou jenom tvoje kérky.“
„Mišuno, vážně chceš na zápěstí ostnatej drát?“
„Jo! Abych si už navždycky zapamatovala, že láska bolí.“
Ukázka 5:
Nepoznám, kdy se vyspat s chlapem.
Nikdo mě nenaučil, jak se dá rozpoznat vhodná doba. Existuje na to snad nějaký speciální receptor? Třeba takoví krabi dokážou vnímat světlo pokožkou, tak proč já nedokážu odhadnout kdy na to už s frajerem vlítnout a kdy ještě dělat drahoty?
Co nějaká indicie? Na způsob pevnosti Boyard: „Když si teď uděláte třicet kliků s výskokem, pokaždé zajódlujete, jeden para kotoul závěrem a chuť na sex s onou osobou vás nepřejde, je to okamžik, kdy na to hupsnout!“
Kdy je ta pravá chvíle?
Po měsíci randění? Na čtvrté schůzce? Po svatbě? Už nikdy víc?
Ukázka 6:
Láska je totiž jako droga…
Vkrade se vám vcelku nepozorovaně do života. Pořád se nic moc neděje… až vás úplně pohltí! Náhle, jako blesk z čistého nebe! Dlouhou dobu se nemůžete zamilovat, uvěříte, že už to asi nikdy nepřijde, a pak se jednoho dne probudíte s absťákem, a už bez ní nemůžete žít. Bráníte se jí všemi svými smysly, každičkým pórem těla, ale je pozdě.
Zotročila vás.
Ukázka 7:
Vím, že jsem závislák.
Vytvářím závislé vztahy. My všichni je tvoříme.
Jsme závislí na láskyplné pozornosti našich partnerů, na hodnocení a názorech autorit, na uznání či alespoň pochopení od našeho okolí, na ocenění práce, které věnujeme svou energii, a někdy dokonce i na povrchních soudech či hejtech docela neznámých lidí a na mnohém, mnohém dalším…
Já jsem závislá na lásce!
Doplňkové parametry
Kategorie: | Knihy |
---|---|
Hmotnost: | 0.3 kg |
Buďte první, kdo napíše příspěvek k této položce.
Mgr. Bc. Michaela Boho, PEDAGOŽKA, SPISOVATELKA, CESTOVATELKA
Michaela je učitelka angličtiny a ruštiny. Po pěti letech ve školství, kdy napsala knihu dekadentních básní a v rámci vzdělávacích projektů cestovala s dětmi po celé Evropě, se rozhodla zaměřit trochu jiným směrem. Necelé dva roky působila jako vychovatelka v mužské věznici se středním a vysokým stupněm zabezpečení, o čemž napsala povídkovou knihu „Za mříží – výkřiky, které nikdo neposlouchá“. Po této zkušenosti chtěla nahlédnout pod pokličku problematiky drogové závislosti, jelikož velká většina recidivistů za mřížemi páchala trestné činy právě pod vlivem nějaké návykové látky. Absolvovala rekvalifikační kurz sociální pracovnice, dva roky se pak věnovala práci s mladými dospělými, kteří se pokouší „naskočit“ do dospěláckého života, ač nemají téměř žádné rodinné zázemí a většinou se s nějakou závislostí potýkají a přímé práci s drogově závislými v kontaktním centru pro lidi ohrožené drogou. Následující rok strávila prací s dětmi se speciálními vzdělávacími potřebami a poruchami autistického spektra, kdy pro ně napsala pohádku o neposedném pejskovi „Nezbedný Ňuf“. Její poslední kniha „Jednou nohou v řiti“ pojednává o zkušenostech z cest a nevydařeném manželství na Ukrajině v období začátku války.