Vánoční ozdoby ekniha

Anotace e-knihy Vánoční ozdoby:
Jsem umělkyně a jdu svou cestou, ať se to světu líbí nebo ne. Dělám odlitky pánských přirození, aby měly manželky, partnerky a milenky památku na dobu, kdy těm jejich drahouškům šlo ještě úplně všechno. Miluji svou práci. Někdy výrazně více, poněvadž jsem také jenom živočišná nádoba. Nejpodařenější kousky odlévám ze silikonu hned dvakrát. Jeden pro samičku mého zákazníka, jeden vždy hezky ukládám na speciální místo – do vitríny mých trofejí. Všechno se mi krásně dařilo, dokud na sezení nepřišel David, aby si objednal odlitek pro svou nastávající. Domnívám se, že už nikdy nic podobného nezažiju, ani neuvidím. Je tak… nádherný a úplně k sežrání! Ale bude se ženit a já jsem v depresi, tudíž další zájemce odmítám a kazím si před Vánoci kšefty. Mám vůbec nějakou šanci se vylízat z malérů?!

978-80-88483-82-3 Vánoční ozdoby epub
978-80-88483-83-0 Vánoční ozdoby mobi

cca 176 stran

Po objednání a zaplacení přijdou na Váš email dva formáty eknih: epub + mobi

Ukázka z e-knihy Vánoční ozdoby:
„Můžu tě vyfotit přímo s tvým dílem, jestli nejsi proti. Nepíšeš, neozveš se… Ty akty furt ještě platí, Any.“
Sotva dokončí svůj proslov, tyčí se nade mnou a opře se jednou rukou o kmen jabloně tak, abych neměla moc možností úniku. Tím mě akorát podráždí.
„Hele, když ženská nemá zájem, tak se nevnucuj. Není to příjemný. Rozumíš?“ Odstrčím ho od sebe a zuřivě se na něj dívám s rukama v bok. Jsem tak naštvaná, že už ani necítím, jak mě mráz štípe do holých rukou a nezahaleného krku. Vyběhla jsem prostě nalehko. Dá ruce nahoru ve smířlivém gestu a řekne:
„Ok, ok. Beru zpátečku. Chci tě fotit a myslel jsem i na víc, ale žádný drama. Jsem tady ve skutečnosti hlavně pro Edovu zakázku. On má nějakou fušku v Londýně a nemůže se stavit. Jsou zabalený?“
„Proč mi nenapsal přímo Eda? Dobře ví, že by dostal vynadáno jen trochu, když posílá náhradu. No nic. Jdeme pro koule.“
Sundávám z jabloně ozdoby, abych je vzala zpátky do tepla a Petr neváhá. Tasí foťák rychlostí blesku. Slyším zběsilé cvakání spouště. Dělám, že se mě zvuk závěrky netýká.
„Vždycky jsi tak chladná? Nebo tě můj zájem sere?“ Když se ptá takhle na rovinu, musím mu upřímně odpovědět, ale zbytečně ho nenaštvat.
„Vždycky ne. Jenom nesnáším, když se někdo snaží ke mně vlámat násilím. Já jsem ta, která o sobě rozhoduje, tak můj postoj respektuj. Kdybych měla zájem, už bys to poznal. Takže buďme oba profesionální a nekažme si spolupráci blbými pokusy o randění nebo sex. Ani jedno nehledám.“
Na chvilku ustrne, ale hned se zase otřepe.
„To bylo rychlý. Díky. Jasný jako facka. Auvajs!“
Hraje bolestně zasaženého a vypadá tak komicky, že se zasměju.
„Nepřehrávej a následuj mě. Dáš si čaj, nebo něco jinýho?“ utrousím přes rameno, když jde za mnou.
„Ne, to je dobrý. Nic si nedám. Ještě by se mi tu zalíbilo, ale to po dnešním rozhovoru považuju za vyloučený.“
Nuceně se usměje a je na něm znát zklamání.
„OK. Dej mi chvilku, dojdu ty ozdoby vložit ještě do tašky. Ať jsou dárky pro kluky se vším všudy.“
V aťasu sáhnu do hromádky papírových eko tašek, kde je natištěné moje logo. Nedávám je často, ale některé zakázky si je zkrátka zaslouží. Zrovna právě Eda, i přestože se neobtěžoval napsat, že posílá náhradníka. Všechno naloženo. Nesu tašku Petrovi a vidím ho postávat u vitríny s černými skly, která zabírá kus zdi v obýváku na místě, kam si jiní lidé dávají obvykle televizi.
Otočí se a s výrazem detektiva a s úšklebkem ukáže na uzamčenou vitrínu a ptá se:
„Tvoje temný tajemství?“
„Jo. Nejtemnější. Nejsi moc zvědavej?“ opáčím.
„Co skrejváš? Snad zbraně? Jsi tajná agentka?“
„Jasně. A ty jsi James Bond, ne? Moc čumíš na béčkový filmy a seriály. Mám tam svoje sběratelský kousky, do kterejch nikomu nic není.“
„Hm. Záhadnější se mi… Ne. Chci říct, že už půjdu. Měj se dobře, agentko Any.“