Fido Petra

Christophe byl normální, tak trochu trhlý kluk, který miloval koně a hudbu. Vším mu byly hodiny klavíru u paní Monierové a klisna Sheba, o kterou se staral...

„...Letím ke Slunci a je to tak nádherný... Nemůžu od něj odtrhnout pohled. Nemůžu změnit směr, i když vím, že na konci nás to oba sežehne na uhel...“